Třebýcinka
První zmínka pochází z roku 1245, kdy v listině kláštera kladrubského uvádí jméno Předl z Třebejciny. V 15. století ves náležela k švihovskému panství. V dílčí ceduli z roku 1564 se uvádí zdejší usedlíci a jejich robota. „Robotující na louce Velké před Švihovem, sečou, suší a sváží seno do stodoly švihovské. Kromě toho jsou povinni 16 dní ženní roboty, z každého kmetciho dvorce po 4 dnech tu, kde se jim rozkáže“. Roku 1591 Heralt Kavka zastavil ves Adamu Šicovi na Poříčí. Roku 1596 Kavka ves prodal Albrechtu Šicovi (Adamův bratr). Od té doby Třebýcinka náležela k Poříčí.
Název obce
Původní název obce mohl být „Třebetín“. Tento výraz František Palacký vykládal od slova tříbiti. Toto označení našim předkům značilo pasečiti či mýtiti lesní plochy (zvláště pro osidlování). Obec také nesla označení Malá nebo Dolní Třebejcinka.
Kaple
V roce 1887 se usnesl obecní výbor pro stavbu nové větší kapličky. Stará totiž už potřebovala větší opravy. Stavba stála 1 500 zl., 100 zl. darovala císařovna v roce 1877, neboť už v tomto roce chtěli stavět novou kapli. Z toho sešlo a uložené peníze se zúročily na 170 zl. Do kaple byl zavěšen zvon, který byl při rekvizicích v roce 1918 občany uschován. Později měl puklinu, a proto byl roku 1930 vyměněn za jiný. 6. 10. 1889 o neděli Růžencové byla kaple slavnostně, za velikého množství lidí z celého okolí, vysvěcena. V tento den se střílelo z hmoždířů, které zapůjčila správa panství v Poříčí. Od té doby se slaví pouť vždy na první neděli v měsíci říjnu.
Zajímavost
Chov ovcí v Třebýcince byl dost značný. V obci bývalo stádo čítající přes sto kusů. V roce 1884 se přestalo s jejich chovem, poněvadž se chov nevyplácel. Pastýř pak pásl jen hovězí dobytek od května do zimy. Před rokem 1860 pásl také prasata. Kolem roku 1885 se počala užívat umělá hnojiva. Dřevěné nářadí bylo střídáno železným. Lépe se selo, oralo, sklízelo a začaly se zvyšovat výnosy.
Největší povodeň, co paměť sahá, byla v pátek 16. 5. 1889. Před půlnocí přišla strašná bouře a průtrž mračen od Měčína. Voda brala vše, co jí do cesty přišlo. Utonulo mnoho hospodářského dobytka, voda odplavovala nářadí a dříví až k Poříčí. Pastušku čp. 8 voda podmetla tak, až padla. Voda dosahovala takové výšky, že v některých chalupách měli v kamnech ráno plno bahna. Pole byla při potoce vybrána, louky bahnem a kamením zaneseny tak, že se vůbec toho roku na nich netěžilo.