» Úvodní stránka » O městě  » Historie  » dokument
 

 

Městský úřad Švihov,
Město Švihov

Náměstí Dr. E. Beneše 38
340 12   Švihov
IČ: 256153
DIČ: CZ00256153
bankovní spojení: 211150690/0300

telefon: +420 376 393 244
fax: +420 376 393 244

mu@svihov.jz.cz;
mu-svihov@klatovsko.cz

http://www.svihov.cz

ID datové schránky: x63ba4c

Úřední hodiny:
Po, St: 7.30 - 17.00
Út, Čt: 7.30 - 16.00
Pá: 7.30 - 14.00


rss  | mapa serveru  | 
Historie Švihova

Historie Švihova

….“město Švihov leží na někdejší zemské stezce, uprostřed mezi Klatovy a Přešticemi, od každého 2 hodiny vzdálí, v kraji plzeňském, na obou březích řeky Úhlavy. Usedl v krásném, veselém a úrodném údolí, které řeka protéká. Údolí samo dosti úzké kolkolem věnčí vrchy a lesy....“.

První zemanské sídlo ve Švihově bylo zřejmě už kolem r. 1194, přestože první písemná zmínka o vsi Švihov pochází až z r. 1245, kdy byla v držení Držkaje. Pojmenování dostal Švihov od vlastního místa, kudy v táhlém údolí švihaly větry.

V první polovině 14. stol. postavil patrně Vilém ze Švihova velikou tvrz na místě dnešního hradu, už s použitím vody jako hlavního obranného systému. Při této tvrzi vzniklo na pravidelném půdorysu městečko s farním kostelem, které se mělo stát centrem rozsáhlého panství.

Přímý důkaz o tom, že Švihov byl městem máme z roku 1367. Co paměti sahají, byl však Švihov městečko poddanské, chudé a malé, neboť právo mílové sousedních Klatov překáželo v jeho rozvoji.

V roce 1396 se člen rodu a majitel panství Břeněk Švihovský z Rýzmberka stal dvorním sudím a daroval roční plat dominikánskému klášteru v Klatovech. Jeho nástupce Vilém byl jako věrný stoupenec katolíků nebezpečným odpůrcem husitů. A proto byla v roce 1425 obrovskou přesilou 9000 husitů tvrz dobyta. Ale i tak husitům trvalo dobývání celých 15 dní a to i přesto, že tvrz obývalo pouhých 136 členů posádky. Ti za svoji statečnost získali právo svobodného odchodu do Klatov. Po husitských válkách byl hrad opět navrácen do majetku Rýzmberků.

Jediný Vilémův syn, Půta Švihovský z Rýzmberka zastával funkci nejvyššího sudího Království českého. Proto si vyžádal od Vladislava II. právo k postavení několika hradů na svých panstvích. Na místě staré tvrze začal stavět rozsáhlý hrad. S hradem je od té doby město spjato a tvoří jeden celek. Přestože patřil k nejbohatším velmožům království (získal přeštické panství s 10 vesnicemi, Horažďovice, Prácheň, panství Rabí, Roudnice a Kašperské Hory s právem dobývat zlato) měl, vzhledem ke svým velkým stavebním aktivitám finanční potíže. Ty vyrovnával tvrdým způsobem hospodaření a zaváděním dalších pracovních poddanských povinností. Tím si vysloužil nenávist obyvatelstva, které jeho náhlou smrt v roce 1504 uvítalo.

Po dostavbě hradu byl rod Rýzmberků tak zadlužen, že byl nucen panství roku 1548 prodat Heraltu Kavkovi z Říčan a na Štěkni. Za jeho vlastnictví počaly menší renesanční úpravy hradu, spočívající ve výzdobě. Město dostalo privilegium ke konání trhů a jarmarků a právo pečetit červeným voskem. Švihovské trhy měly znamenitou pověst a kupci přicházeli z Bavor, Chebu i z Rakouska.

Význam Švihova upadl především poté, co panství na konci 16. století získali Černínové z Chudenic. Hrad přestal být feudálním sídlem a Švihovské panství bylo postupně přičleněno k Chudenickému. Město a hrad v té době navíc utrpěly v důsledku třicetileté války, kdy se tudy dvakrát přehnalo švédské vojsko. Poprvé vyplenilo město, ale o dobytí hradu se nepokusilo. Podruhé, když posádka z hradu vystřelila, Švédové město vypálili a odtáhli.

Po třicetileté válce císař Ferdinand III. nařídil hrad „rozmetat“, prý proto, aby se nemohl stát útočištěm zemských škůdců. Díky intervencím a oddalování demolice se podařilo hrad zachránit, bohužel to, ale zapříčinilo jeho částečnou destrukci. Starobylý ráz městečka byl pak setřen dalšími požáry v 18. a 19. století.

 

 

 

 

 



Staré fotky Švihova.doc    staré fotky Švihova 2.doc     Staré pohlednice Švihova (7)